Celé Prusko bylo rozděleno na tzv. kantony, tedy svého druhu provincie zodpovědné za verbování rekrutů do armády a jejich přidělování a dodávání ke konkrétním regimentům (plukům). Každý nově narozený královský poddaný mužského pohlaví byl farářem zapsán na speciální seznam. V okamžiku, kdy dosáhl odvodního věku, který stanovil 20-40 let, disponovaly úřady úplným seznamem kantonistů obývajících dané území. Naprostou většinu odvedenců tvořily osoby nešlechtického původu. Existovalo také mnoho výjimek z povinnosti vojenské služby, např. s ohledem na studium kantonisty. Někdy byly od této povinnosti plně osvobozeny také hospodářsky důležité provincie nebo některá města. S ohledem na spoustu různých výjimek leželo břemeno služby v praxi především na chudší části obyvatelstva.