Kłodzko - www.klodzko.pl

Kladská pevnost je jednou z nejdůležitějších a nejokázalejších památek Dolního Slezska. Z nejvyšších částí pevnosti můžeme obdivovat překrásné městské panorama a výhled na okolní hory. Uvnitř si můžeme prohlédnout dobře dochované stopy po vojenské činnosti a výstavy věnované historii tohoto místa. V podzemních bludištích pak poznáme, jak kdysi vojáci žili. Hlavní pevnost (Twierdza Główna) je umístěna na Pevnostní hoře (Góra Forteczna, 369 m n. m.) uprostřed města a zaujímá rozlohu více než 30 ha.

twierdza nowe

Dějiny kladské pevnosti začínají ve středověku, vznikem dřevěného varovného hradu v 10. století. Později byl hrad přestavěn na zděné obranné sídlo kladských vládců. A na jeho místě posléze vznikl moderní systém opevnění, který odpovídal nárokům na vojenskou architekturu 17. a 18. století.

V současné době je pevnost mimořádnou památkou novověké vojenské architektury, která stále ukrývá mnohá tajemství.

V 17. století byla zahájena největší přestavba kladského hradu, která přinesla změny, z nichž většina se dochovala dodnes. V roce 1622 představil vratislavský architekt a stavitel opevnění Valentin von Säbisch návrh na posílení hradu a jeho přeměnu na bastionovou pevnost. V té době vznikla korunní hradba sestávající z tří bastionů (obranných budov postavených na předsunutých rozích hradeb) chráněných trojúhelníkovými raveliny. Přední část těchto obranných prvků je obrácena k severu. Tím směrem se totiž nacházel otevřený prostor, jehož obrana byla nejtěžší. Od jižní strany, kde se dnes nachází hlavní vstup, byl hrad přirozeně chráněn strmým kamenitým svahem. V 80. letech 17. století stavbu vedl slavný pražský stavitel a architekt Jakopo Carove.

Druhá a poslední fáze přestavby pevnosti se odehrála za vlády Fridricha II. Velikého. Po první slezské válce v roce 1742 Fridrich II. zabral Kladské hrabství Rakousku a vydal rozkaz k dalšímu posílení kladské pevnosti, kterou považoval za jeden z nejdůležitějších bodů v rámci obrany státu. Autorem projektu přestavby byl generál a stavitel pevností Gerhard Cornelius von Walrave. V roce 1796 byl postaven nejvyšší bod pevnosti – donjon – masivní věž, která byla považována za poslední útočiště a centrum protiútoku při obraně pevnosti. V donjonu byly umístěny třípodlažní, až 20 metrů hluboké sklady a kasematy se zbrojnicí, lékárnou, laboratoří a s prostorem pro posádku. Donjon obklopoval řetězec bastionů, kleští, redut a redanů, v předpolí pak byly šance a palebná stanoviště, dále pak systém suchých příkopů o hloubce až 10 metrů. V souladu s pravidly výstavby pevností je každý pevnostní prvek vyšší než prvek stojící před ním.

Ve druhé polovině 19. století pevnost přestala fungovat jako obranná. Byla využívána jako vojenské skladiště, vězení a během 2. světové války tu byl dokonce závod nucených prací, ve kterém se vyráběly elektronické části do ponorek U-boot a do raket V1 a V2. Po válce se v areálu pevnosti nacházela vojenská skladiště a podnik na výrobu vína. Od roku 1960 je pevnost zapsána na seznam památek.

Otevírací doba:
zimní sezona: listopad–březen 9.00–15.00 hod. (poslední prohlídka v 15.00)
letní sezona: duben–říjen 9.00–18.00 hod. (poslední prohlídka v 18.00)

Prohlídka s průvodcem vždy po 30 minutách. Prohlídka se skládá ze dvou částí (je možné zvolit si obě, nebo pouze jednu)
•    horní část pevnosti – prohlídka trvá cca 1,5 hod. v letní sezoně (cca 1 hod. v zimní sezoně)
•    labyrint (minérské chodby) – doba trvání cca 1 hod. (nezávisí na sezoně)

Pozor: V podzemí je celoročně chladno, doporučujeme proto vzít si na prohlídku teplé oblečení.

Kladská pevnost je jednou z nejdůležitějších a nejokázalejších památek Dolního Slezska. Z nejvyšších částí pevnosti můžeme obdivovat překrásné městské panorama a výhled na okolní hory. Uvnitř si můžeme prohlédnout dobře dochované stopy po vojenské činnosti a výstavy věnované historii tohoto místa. V podzemních bludištích pak poznáme, jak kdysi vojáci žili. Hlavní pevnost (Twierdza Główna) je umístěna na Pevnostní hoře (Góra Forteczna, 369 m n. m.) uprostřed města a zaujímá rozlohu více než 30 ha.

twierdza nowe

Dějiny kladské pevnosti začínají ve středověku, vznikem dřevěného varovného hradu v 10. století. Později byl hrad přestavěn na zděné obranné sídlo kladských vládců. A na jeho místě posléze vznikl moderní systém opevnění, který odpovídal nárokům na vojenskou architekturu 17. a 18. století.

V současné době je pevnost mimořádnou památkou novověké vojenské architektury, která stále ukrývá mnohá tajemství.

V 17. století byla zahájena největší přestavba kladského hradu, která přinesla změny, z nichž většina se dochovala dodnes. V roce 1622 představil vratislavský architekt a stavitel opevnění Valentin von Säbisch návrh na posílení hradu a jeho přeměnu na bastionovou pevnost. V té době vznikla korunní hradba sestávající z tří bastionů (obranných budov postavených na předsunutých rozích hradeb) chráněných trojúhelníkovými raveliny. Přední část těchto obranných prvků je obrácena k severu. Tím směrem se totiž nacházel otevřený prostor, jehož obrana byla nejtěžší. Od jižní strany, kde se dnes nachází hlavní vstup, byl hrad přirozeně chráněn strmým kamenitým svahem. V 80. letech 17. století stavbu vedl slavný pražský stavitel a architekt Jakopo Carove.

Druhá a poslední fáze přestavby pevnosti se odehrála za vlády Fridricha II. Velikého. Po první slezské válce v roce 1742 Fridrich II. zabral Kladské hrabství Rakousku a vydal rozkaz k dalšímu posílení kladské pevnosti, kterou považoval za jeden z nejdůležitějších bodů v rámci obrany státu. Autorem projektu přestavby byl generál a stavitel pevností Gerhard Cornelius von Walrave. V roce 1796 byl postaven nejvyšší bod pevnosti – donjon – masivní věž, která byla považována za poslední útočiště a centrum protiútoku při obraně pevnosti. V donjonu byly umístěny třípodlažní, až 20 metrů hluboké sklady a kasematy se zbrojnicí, lékárnou, laboratoří a s prostorem pro posádku. Donjon obklopoval řetězec bastionů, kleští, redut a redanů, v předpolí pak byly šance a palebná stanoviště, dále pak systém suchých příkopů o hloubce až 10 metrů. V souladu s pravidly výstavby pevností je každý pevnostní prvek vyšší než prvek stojící před ním.

Ve druhé polovině 19. století pevnost přestala fungovat jako obranná. Byla využívána jako vojenské skladiště, vězení a během 2. světové války tu byl dokonce závod nucených prací, ve kterém se vyráběly elektronické části do ponorek U-boot a do raket V1 a V2. Po válce se v areálu pevnosti nacházela vojenská skladiště a podnik na výrobu vína. Od roku 1960 je pevnost zapsána na seznam památek.

Otevírací doba:
zimní sezona: listopad–březen 9.00–15.00 hod. (poslední prohlídka v 15.00)
letní sezona: duben–říjen 9.00–18.00 hod. (poslední prohlídka v 18.00)

Prohlídka s průvodcem vždy po 30 minutách. Prohlídka se skládá ze dvou částí (je možné zvolit si obě, nebo pouze jednu)
•    horní část pevnosti – prohlídka trvá cca 1,5 hod. v letní sezoně (cca 1 hod. v zimní sezoně)
•    labyrint (minérské chodby) – doba trvání cca 1 hod. (nezávisí na sezoně)

Pozor: V podzemí je celoročně chladno, doporučujeme proto vzít si na prohlídku teplé oblečení.

Minérské chodby

Jednou z metod boje, kterou nepřátelé při obléhání pevnosti používali, bylo podkopávání obranných prvků za účelem jejich vyhození do vzduchu. Proto byl v pevnosti vystaven systém minérských chodníků. Jednalo se o chodby, ze kterých mohli obránci vyhazovat do vzduchu dělostřelecká stanoviště nepřítele, nebo likvidovat případné nepřátelské podzemní průchody. Tyto chodby měří celkem asi 40 km. Chodby nikdy nebyly využity, dochovaly se proto v původní podobě. Část labyrintu je zpřístupněna návštěvníkům.

Velké kleště

Jedná se o budovu ležící v areálu Hlavní pevnosti, mezi donjonem a korunní hradbou. V současnosti se zde nacházejí výstavní sály, kde je představen každodenní život na pevnosti. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout, jak dříve vypadala střelnice, prachárna nebo místnost, kde se k poradám scházeli velitelé pruského vojska. Dále je zde možnost zhlédnout přípravu zbraní, nebo způsob ošetřování zraněných.

Bitva o pevnost

Během napoleonských válek došlo k neznámějšímu obléhání pevnosti. Boje probíhaly kolem celé pevnosti a trvaly více než tři měsíce. V noci z 23. na 24. června 1807 se Francouzi rozhodli zaútočit. Velitel obrany generál von Götzen se poté rozhodl pevnost vydat nepříteli. Jako připomenutí těchto událostí se od roku 2006 na svazích u pevnosti koná rekonstrukce bitvy, které se účastní historická bratrstva a skupiny historických rekonstrukcí z celého Polska.

Bastiony kladské pevnosti: Dolní, Poplašný, Vyhlídkový, Vysoký (Dolny, Alarmowy, Widokowy, Wysoki) a tři bastiony tvořící korunní hradbu: Václava, Ludmily a Jablůňky (Wacława, Ludmiły, Jabłonki), dále pak Orlí bastion a bastion Zvoník (bastion Orła, Dzwonnik).

Slavní vězni v pevnosti

  • Friedrich von der Trenck – pruský důstojník, pobočník Fridricha II.; byl odsouzen k pobytu v pevnosti za domnělý románek s královou sestrou Annou Amálií; proslavil jej útěk z pevnosti v roce 1746
  • Charlotta Ursinus – ve své době slavná travička; byla vězněna v pevnosti mezi lety 1807–1828
  • Wojciech Kętrzyński – polský historik, etnograf a vlastenec, za účast v polském lednového povstání (1863) byl odsouzen k ročnímu vězení v pevnosti (1865–1866)
  • Karel Evžen Lux – kapitán francouzské rozvědky, za špionáž byl odsouzen k šestiletému vězení v pevnosti, kde však strávil pouze půl roku; v roce 1911 se proslavil bravurně provedeným útěkem

informacja o dofinansowaniu z UE

Projekt "Budowa innowacyjnych e-usług w Gminie Miejskiej Kłodzko" współfinansowany przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach Regionalnego Programu Operacyjnego Województwa Dolnośląskiego na lata 2014-2020 oraz budżetu Gminy Miejskiej Kłodzko

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.